Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Terpene discovery combining in silico and molecular biology approaches
Smrčková, Helena ; Pluskal, Tomáš (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Terpenoidy představují rozsáhlou a chemicky i strukturně rozmanitou skupinu metabolitů, což z nich činí významný zdroj potenciálních terapeutik. Terpenoidy jsou běžně využívány v potravinářství, farmacii, kosmetice či jako paliva. Výchozí látky pro biosyntézu terpenů jsou kondenzované a v některých případech cyklické uhlovodíky syntetizované z lineárních isoprenyl pyrofosfátů enzymy terpensynthasami. Tato rozsáhlá proteinová rodina sdílí společné motivy a domény určující funkci, které lze použít jako matrici pro hledání homologů mezi proteiny s dosud neznámou funkcí. Potenciál necharakterizovaných proteinů produkovat dosud nepopsané terpenové struktury byl hodnocen in silico pomocí metody vyvinuté v laboratoři Mgr.Tomáše Pluskala, Ph.D. na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Devět proteinů pocházejících z rostlin, bakterií a hub bylo podrobeno heterologní expresi v upravených kvasinkových kmenech JWY501 a ZX178-08, které nadměrně produkují nezbytné isoprenyl pyrofosfátové prekurzory. Výsledné extrakty kvasinkových kultur byly analyzovány pomocí plynové chromatografie-hmotnostní spektrometrie a kapalinové chromatografie- hmotnostní spektrometrie, přičemž pět z devíti proteinů vykazovalo terpensynthasovou aktivitu. Bylo zjištěno, že dva seskviterpeny produkované houbovým enzymem...
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
Předfermentační postupy ve vinařské technologii
Pitra, Martin
Bakalářská práce byla vypracována v letech 2018 a 2019 na Ústavu posklizňové techno-logie zahradnických produktů Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Práce podává přehled předfermentačních postupů, které mohou být uplatněny v procesu výro-by bílého, rosé a červeného vína. Předfermentační postupy jsou rozděleny do jednotli-vých skupin podle barvy hroznů révy vinné a podle barvy vyráběného vína. Předfermen-tační postupy využívané nezávisle na barvě hroznů nebo vyráběného vína mají také svou skupinu. Byla získána data ze šesti studií, v jejichž rámci byla vyrobena bílá vína na zá-kladě macerace rmutu se snížením teploty a enzymatického ošetření rmutu. Zpracována a porovnána byla data vztahující se ke koncentracím identifikovaných terpenů a k jejich OAV hodnotám (Odor Activity Value). Na základě OAV hodnot vyhodnocovaných a kontrolních vín v daných studiích byly vypočteny jejich procentní rozdíly, které byly použity jako základ pro porovnání účinnosti aplikovaných předfermentačních postupů.
Aromatické látky v tramínových odrůdách révy vinné
Sedlář, Jiří
Abstrakt Cílem práce je prostudovat literaturu týkající se aromatických látek v tramínových odrůdách révy vinné. Při vypracování jsem se zaměřil na terpenické látky, které jsou nejvýznamnější složkou aromatu těchto odrůd. Ke studiu jsem použil hrozny odrůd Tramín červený, Tramín kořenný, Děvín a Pálavu. U Tramínu kořenného posuzuji hodnotu obsahu terpenických látek v závislosti na době naležení na rmutu. Pro širší obraz aromatu jsou odrůdy sklizeny z odlišných viničních tratí. U jednotlivých moštů byly hodnoceny tyto kvalitativní parametry: cukr refraktometrický, titrovatelné kyseliny, pH a hodnota aromatických látek změřených pomocí plynového chromatografu. Výsledkem je rozdílný obsah terpenických látek. Test byl vyhodnocen pro Linalool, Geraniol, Nerol, Alfa-terpineol, Ho-trienol. Hodnocení proběhlo pro volnou i vázanou formu. Jednoznačně se potvrdilo, že se vzrůstající dobou macerace roste i obsah volných i celkových terpenických látek. U vázaných terpenů se hodnoty měnily jen nepatrně. Z dosažených výsledků vyplynulo, že množství terpenických látek je zapříčiněno odrůdou, půdou, podložím, klonem.
Stanovení těkavých izoprenoidů jako markerů vlivu vodního stresu na rezistenci smrku vůči kůrovcům
Slušná, Michaela ; Kalinová, Blanka (vedoucí práce) ; Hoškovec, Michal (oponent)
Izoprenoidy tvoří důležitou složku pryskyřice a jsou součástí konstitutivní obrany jehličnanů proti herbivorům a patogenům. Sucho má velký vliv na fyziologii a odolnost stromu, protože ovlivňuje tlak pryskyřice v pryskyřičných kanálcích, a tím i schopnost stromů zabránit napadení efektivním výronem pryskyřice. Soudí se, že sucho také ovlivňuje složení emitovaných těkavých látek. Smrk ztepilý, Picea abies, je převažujícím druhem produkčních lesů v oblasti mírného pásma. Lýkožrout smrkový, Ips typographus, je v těchto lesích klíčový škůdce. Obecně platí, že pionýrský sameček využívá těkavé látky produkované stromem k orientaci pro výběr vhodného stromu ke kolonizaci. Těkavé látky navíc zesilují účinek agregačního feromonu lýkožrouta. Diplomová práce se zabývá studiem vlivu sucha na produkci a změnu složení pryskyřice smrků starých 80-100 let. Použitím tykadla lýkožrouta I. typographus, jako biologického detektoru, jsme studovali složky pryskyřice, které jsou lýkožroutem vnímány, a díky tomu mají potenciál ovlivňovat rozhodování lýkožroutů o výběru hostitelského stromu. Analýza těkavých složek pryskyřice byla provedena pomocí dvojrozměrné plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC×GC-TOFMS). Analytická data byla porovnávána běžnými statistickými metodami i vícerozměrnou analýzou, která dokáže...
Pěstování konopí (Cannabis sativa L., C. indica L) a využití jeho biologicky aktivních látek v medicíně
Kahánková, Zdeňka ; Hamouz, Karel (vedoucí práce) ; Božik, Matěj (oponent)
Konopí jako léčebný prostředek bylo užíváno od nepaměti. První dokumentovaný nález konopí užitého k léčebným účelům pochází z oblastí Číny a je datován do období 4 000 let př. n. l. Rostliny konopí obsahují velké množství sekundárních metabolitů, které jsou biologicky aktivní. Mezi tyto látky patří kanabinoidy, enzymy, glykoproteiny, alkoholy, aldehydy, ketony, jednoduché kyseliny, mastné kyseliny, stereoidy, terpeny, fenoly, flavonoidy, vitaminy, pigmenty a další. Největší pozornost upoutal psychoaktivní kanabinoid tetrahydrokanabinol. Obsah této látky v rostlině určuje hranici mezi léčebným konopím a technickým konopím. Za technické konopí jsou považovány pouze ty rostliny, které mají obsah THC do 0,3 %. Vnější vlivy hrají při pěstování konopí významnou roli v obsahu sekundárních metabolitů v jednotlivých rostlinách během jejich životního cyklu. Je proto nezbytné, aby pěstování konopí pro léčebné účely probíhalo v řízených pěstebních podmínkách. Dodržování standardizovaných podmínek umožňuje splňovat limity nutné pro jeho použití pro dané účely, ať už se jedná o výzkum anebo jeho užití k léčbě. Velkým přelomem ve výzkumu byl objev kanabinoidních receptorů. Tento poznatek umožnil objasnit účinky kanabinoidů na jednotlivé tkáně. V současné době probíhá intenzivní výzkum syntetických ligandů kanabinoidních receptorů. Fytokanabinoidy, terpeny a další sekundární metabolity konopí vykazují synergistické působení, a proto by tyto látky neměly být zkoumány izolovaně, nýbrž by měly být brány jako celek. Lze předpokládat, že léčba kanabinoidy se stane standardním léčebným opatřením, které pomůže zmírnit průvodní nepříjemné příznaky onemocnění, popř. pacienta i vyléčit.
Změny látkových složek během zrání hroznů révy vinné
Prát, Oto
V předložené práci jsou shrnuty výsledky hodnocení čtyř odrůd hroznů v období od zaměkávání až do fáze přezrávání. Vzorky byly odebírány třikrát za uvedené období a byly označeny jako nezralé, zralé a přezrálé. V předložené práci jsou obsahové látky rozděleny na netěkavé a těkavé sloučeniny. Jako hodnotící kriteria netěkavé sušiny posloužila rozpustná sušina, titrační kyseliny a pevnost bobule získané tlakovým zatěžováním. Z formulovaného indexu zralosti jako rozpustná sušina krát pevnost bobule děleno titrační kyselostí se získaly hodnoty od 11 do 18 v pořadí odrůd - Frankovka, Tramín červený, Chardonnay a Müller Thurgau. Těkavé aromatické sloučeniny byly stanoveny plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií. Hodnoty koncentrace terpenů a laktonů jsou v nanogramech na kilogram.
Aromatické sloučeniny obsažené v mátě zjištěné metodou plynové chromatografie
Gajdošová, Petra
U druhů Mentha x piperita, Mentha spicata a Mentha longifolia pěstovaných na pozemcích Mendelovi univerzity v Lednici na Moravě, byla hodnocena morfologická stavba a obsah aromatických látek u druhu Mentha x piperita a Mentha spicata. Při hodnocení morfologických znaků byly nalezeny velké rozdíly mezi druhy, a také byly zjištěny rozdíly v rámci druhu. Potvrdilo se, že rod Mentha je velmi variabilní druh. Obsah a složení aromatických látek ve výtlačku z rostlin Mentha x piperita a Mentha spicata byly zkoumány pomocí metody SPEM-GC/MS. Hlavními složkami u druhu Mentha x piperita byly: (-)-menthol, linalol, (Z)-á-farnesene, eugenol, á-pinene, (z)-citral, limonene, linalool, (E)-2-hexanal, 3-octanone, 3-methyl-1-butanol, methyl acetate. U druhu Mentha spicata měly nejvyšší obsah látky: (-)-menthol, linalol, (Z)-á-farnesene, (z)-citral, á-pinene, eugenol, á-citronellol, (E)-2-hexanal, 3-octanone, 3-methyl-1-butanol, methyl acetate. Nejvýznamnější a nejvíce dominantní aromatickou sloučeninou byl menthol.
Studium terpenických látek v aromatických odrůdách révy vinné
Teturová, Denisa
Cílem diplomové práce bylo prostudovat literaturu týkající se terpenických látek v aromatických odrůdách révy vinné a popsat muškátové a tramínové odrůdy. Ke studiu byly použity odrůdy 'Irsai Oliver', 'Muškát moravský' a 'Tramín červený'. U těchto odrůd byl v daném roce stanoven obsah volných a vázaných terpenických látek v bobulích a ve víně. U moštů daných odrůd proběhla různá délka macerace, a to 5, 12, 24 hodin a kontrola bez macerace rmutu. V experimentální části se práce zabývala vyhodnocováním terpenických látek a senzorickým hodnocením. Cílem bylo zjistit, jaké terpenické látky se u které odrůdy vyskytují a jaká délka macerace bude nejvhodnější pro tu kterou odrůdu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.